2. kapitola

16. listopadu 2014 v 17:55 | Lady moon |  Povídky
Sophie se vzbudila s neskutečným pocitem štěstí. Ještě nikdy se tak dobře nevyspala a pořád se jí zdálo jen o koních. Hned jak vstala si zabalila. Teta jí večer zavoala že si s sebou má vzít jen oblečení a nejnutnější věci, protože u ní ve vile všechno je. Rodiče již byli v práci a ona měla celý dům jen pro sebe a letadlo jí mělo letět až večer. Proto si jen vyčistila zuby a v pohodlném oblečení si udělala snídani se kterou si lehla na pohovku k televizi. Nemělo smysl psát její nejlepší kamarádce Amandě, protože ta byla ve škole. Sophie se musela zasmát když si uvědomila, že všichni její spolužáci jsou ve škole. Nejvíce ji pobavily jejich výrazy až jim učitelka oznámí, že se stěhuje a tento rok už do školy nepřijde. Po prázdninách nastoupí na soukromou školu specializovanou na herectví. To jí šlo moc dobře. Tři roky a pů chodila do dramatického kroužku a na všech vystoupeních měla hlavní roli. Tato škola byla v městečku kam se měla nastěhovat. Při zapnuté televizi jí proud myšlenek náhle ustal a soustředila se jen na svůj oblíbený seriál. Čas rychle ubíhal a najednou už by,a čas se připravit na cestu. Její otec přijel z práce dřív aby Sophii odvezl na letiště. Oba její rodiče měli vlastní auto, což bylo dost zvláštní, protože kdyby jezdili spolu, výrazně by ušetřili. Otc jí jen odvezl na letiště a jen tak aby se neřeklo ji doprovodil do letištní haly kde se s ní rozloučil. Sohie si uvědomila, že se jí asi ani nebude stýskat. Tuto myšlenku musela rychle zahnat, protože její letadlo se už chystalo k odletu. V letadle si nasadila sluchátka a poslouchala svou oblíbenu hudbu. Za krátko usnula a vzbudila ji až letuška aby jí řekla že se má připoutat kvůli přistání. Sophie čekala že na ní bude na letišti čekat teta ale tak se nestalo. Sophie našla jen ve vybitém mobilu zprávu, že má jít na nejbližší autobusovou zastávku od letiště, počkat na autobus dvacet dva který ji doveze na autobusové nadraží ze kterého má odjet sto dvacet čtyřkou. Tento autobus ji dveze za město do menšího městečka kde na ni bude teta čekat. Sophie si jen povzdechla. Vzala těžký kufr a šla hledat zastávku. Po nějaké době už seděla v autobusu který ji dovezl k tetě. Na zastávce na ni čekala vyzáblá žena s vystouplými lícními kostmi - její teta. Pozdravily se a tetička začala básnit o úžasném životě který jí čeká a o dalších věcech které Sophii nezajímaly. Počkala tedy než se teta na chvli odmlčí a zeptala se na koně. Najednou se přísná tvář rozjasnila a začala chválit její nejlepší mladou kobylku na které bohužel nemůže jezdit kvůli nepovedené operaci. A proto si Sophii pozvala. Aby se měl kdo starat o Star. To byla ta kobylka. Šli po vyšlapané cestě lesem a tetička vyprávěla o kobylce, o tom jak je úžasná a podobně. Najednou se les rozevřel a obě se dostaly na pašnou cestu. Tou ušli něklik set metrů až se dostaly k řadě domů. Z řady se postupně stalo husté město. Prošly náměstí a pokračovaly dál hlevní ulicí. Sophii přišlo že se zde zastavil čas. Město vypadalo jako za první republiky v čechách, ale naštěstí se mezi domy občas tyčila nějaká luxusní vila, což vypadalo dost vtipně. Sophie doufala že se teta zastaví před jedním takovým stavením dá na snímač otisků prstů dlaň a po ověření dat se otevře brána do krásné zahrady. To se ale naneštěstí nestalo. Polračovaly dál až na konec města, které se opět zužilo v krátký pás domů. Teta se před jedním zastavila. Byla to vila která měla vylámaná okna a i na dálku z ní byl cítit zápach plísně. Sophie se vyděsila. Tetička si jejího výrazu všimla a tak podotkla: "To není můj dům." a otočila hlavu směrem na vilu co stála hned o dva domy vedle. "Mám jen ráda ten výhled." řekla zase a opravdu, vedle hororového domu se rozprostírala louka která se prudce svažovala dolů a za proastí byly vidět hory. Sohie se vzpamatovávala ze svého šoku a podívala se směrem k nvému domovu. Ze zahrady za domem na ní kaoukala nádherná čistě černá kobyla. "To je Star." pronesla tetičla pyšně a vydala se k domu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám můj blog?

Ano 70% (7)
ne 20% (2)
jak kdy 10% (1)

Komentáře

1 Kate Černobílá Kate Černobílá | Web | 17. listopadu 2014 v 21:51 | Reagovat

Čím dál tím lepší!

Jen, měla bych takové doporučení- zkus to rozdělit na odstavce. Jednolité kusy textu můžou některé čtenáře odradit a to by bylo škoda, protože by o hodně přišli!

Sophie je velmi sympatická (a má moc krásné jméno) a její příběh se vyvíjí slibně- nedokážu vůbec odhadnout, co se tam bude dít a to je zatraceně dobře :)

Těším se na další kapitolu!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama